Když román Arsian Davida Borkovce vyšel, byl pro všechny tak trochu zjevením - neznámý český autor, neznámé nakladatelství, šestisetstránkový špalek, první díl z blíže nedefinované ságy. Naneštěstí se z Arsianu vyklubalo přesně to, co se dalo trochu čekat. Rozvleklý fantasy román, kterému by rozhodně neuškodila redakční injekce a zkrácení minimálně o dvě stě stran.
Hlavním nedostatkem knihy je její technické zpracování - autor se vůbec nezabývá oddělováním přímé řeči od ostatního textu, takže vše jednotně splývá, což jen završují neodsazené počátky odstavců. I po literární stránce má román mnoho neduhů - co jde říci jednou větou, autor řekne pěti, a to, co jednou řekne, je schopen v jednom odstavci třeba i třikrát zopakovat. Na druhé straně příběh samotný je sice tradiční, ale příjemný (když nevnímáte jeho rozvleklost). Nápady a fantazie se knize úplně upřít nedají, ovšem černobílost jednotlivých postav a předvídatelnost děje převažují, a podtrhují tak celkovou „neslanost a nemastnost" knihy.
text: Martin Mladší br.
Pevnost 05/2005